Akcioměr – otázky a odpovědi

Co je Akcioměr

Akcioměr je indikátor, který signalizuje nadhodnocenost či podhodnocenost akciového trhu. Je založen především na mírách objemu peněz v ekonomice. Vychází tedy z kvantitativní teorie peněz: čím více peněz v oběhu, tím dražší budou akcie – podobně jako kterékoli jiné zboží.

V čem je výjimečný?

Existují desítky podobných indikátorů, z nichž nejznámější je notoricky známý poměr cen akcií k ziskům, P/E. Další využívají například technickou analýzu, sentiment trhu, poměr nakupujících a prodávajích insiderů, ceny put a call opcí... Žádný z nich není spolehlivý. Žádný z nich nedokázal signalizovat přehřátí nebo naopak podhodnocenost trhu s použitelnou spolehlivostí. Populární P/E sice například správně signalizoval přehřátí trhu začátkem roku 2000, ale poté selhal při předpovědi jeho opětného zotavení. V únoru 2009 P/E selhal při předpovědi oživení trhu po finanční krizi. A tak bychom mohli pokračovat.

 

Akcioměr je podle výsledků zpětného testování vysvětlit 70 procent hodnoty výnosů akciového indexu na deset let dopředu od doby spočtení jeho hodnoty. (Tj. počítáme-li regresi hodnot Akcioměru a následných ročních výnosů akciového indexu, R2 má hodnotu 0,70.) Neexistuje žádný jiný jednoduchý indikátor trhu se srovnatelnými výsledky.

Jaké měl tedy Akciometr výsledky?

V květnu 1984 Akcioměr hlásil (při zpětném testování, ve skutečnosti tehdy neexistoval), že index Dow Jones Industrial 30 byl podhodnocen o 47 % a že očekávaný výnos na dalších deset let je 13,7 % ročně. Skutečný výnos do května 1994 činil 13,0 %.

 

Po panice na podzim roku 1987 Akcioměr správně indikoval, že trh byl podhodnocen o 38 %.

 

Akcioměr zůstával ve stavu „podhodnoceno“ až do prvního čtvrtletí 1995. V prosinci 1996, kdy Alan Greenspan pronesl svoji legendární řeč „Irrational Exuberance“ (iracionální výstřelek, kterým bylo míněno nadhodnocení akciového trhu), ukazoval Akcioměr hodnotu +37 % nad rovnovážnou hodnotou.

 

V roce 1999 dostoupila hodnota Akcioměru rekordní výše +80 %. Šlo samozřejmě o vrchol spekulativní bubliny, která se týkala nejen technologických akcií, jak se často zjednodušeně uvádí. V tomtéž roce z hodnoty Akcioměru vyplývalo, že očekávaný průměrný výnos indexu pro období září 1999 až září 2009 bude -1,8 % per annum. Skutečnost: -1,0 %. Předpověď tedy nebyla tak dokonalá jako ve filmu „Knowing“ (v české verzi Proroctví), ale život není Hollywood.

 

Pro zajímavost, v únoru 2009 signalizoval Akcioměr podhodnocení trhu o 49 %.

Proč Akcioměr už dávno nikdo nepoužívá, když je tak skvělý?

Ve skutečnosti velmi podobný indikátor používá Warren Buffett. O něm se Buffett zmiňuje velmi zřídkakdy, protože si zakládá na své pověsti fundamentální investora – ale při studiu Buffettových článků a rozhovorů je zřejmé, že ví.

 

Dalším „zasvěceným“ je zřejmě Alan Greenspan. Kdo jiný ostatně zná měnové agregáty lépe než bývalý šéf Federálního rezervního systému? Je to jen hypotéza, ale vysoce pravděpodobná: jeho projev o „iracionálním výstřelku“ z roku 1996 byl motivován podobným modelem.

 

Proč se Akcioměr neučí na fakultách financí a kursech MBA? Pravděpodobně proto, že před bezmála polovinou století přehodil profesor William Sharpe intelektuální výhybku směrem na moderní teorii portfolia. Ta tvrdí (ve své striktní podobě), že výnos akcií je jen odměnou za riziko a ničím jiným. Méně striktní formy MPT se snaží zavést i jiné veličiny, ale pro měnové agregáty v ní není místo. Je samozřejmě možné, že časem ztratí MPT svůj intelektuální monopol. Vzhledem k neuspokojivým praktickým výsledkům MPT je načase.

Nejsou výsledky Akcioměru jen věcí náhody či chybné testovací metodiky?

S největší pravděpodobností nikoli. Výsledky byly testovány out-of-sample. Akcioměr není výsledkem žádného regresního modelu, nepodléhá tedy vlivům různých mimolehlých hodnot (outliers) a podobných nepříjemností.

 

Kromě toho je založen na solidním myšlenkovém modelu: kvantitativní teorie peněz velmi dobře popisuje inflaci spotřebitelských cen. Zobecnění na ceny aktiv – akcií, nemovitostí, atd. – je pak logickým a snadno zdůvodnitelným krokem. Překvapivé je jen, že Milton Friedman tento krok neprovedl. Příčinou snad byla skutečnost, že Friedman se nikdy hlouběji nezabýval trhy akcií a nemovitostí.

Je Akcioměr spolehlivým nástrojem časování trhu?

Ne – bohužel. Akcioměr dokáže indikovat bubliny na trhu. Každá již nafouknutá bublina však může být nafukována ještě více, pokud je psychologie trhu takto naladěna. Příkladem je pověstný závěr 90. let. Rozumný investor prodal akcie v roce 1996 nebo 1997, zatímco nemyslící dav ještě několik let vydělával! Ano, šlo většinou pouze o papírové zisky, ale to je jiná. Akcioměr nebere ve své současné podobě v úvahu žádné informace o náladě neboli sentimentu trhu, které by signalizovaly, že bublina ještě nějaký čas poroste.

Akcioměr je založen na akciovém indexu Dow Jones Industrial 30. Funguje i pro jiné trhy?

Neexistuje teoretický důvod, proč by neměl fungovat i pro jiné akciové indexy a jiné trhy. Podmínkou je existence dostatečně dlouhých časových řad pro účely zpětného testování, což je problém například u nemovitostí nebo akcií některých emerging markets. Na dalším rozšíření Akcioměru se pracuje.

 

V praxi je americký Akcioměr nejdůležitější, protože ostatní světové trhy stále ještě Ameriku sledují a ještě dlouho sledovat budou. Platí to samozřejmě i pro české investory.

© Internet Art, s.r.o., Seifertova 615/65, 130 00, Praha 3 - Žižkov, IČ: 291 29 222
Tato stránka nemá charakter investičního doporučení. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucí výkonnosti.
Technické zajištění a výroba webu AG25 - Richard Bělohubý - Grafické, internetové a softwarové studio 2011

Akcioměr

Indikátor nadhodnocenosti nebo podhodnocenosti akciového trhu ...více